Všechno je jinak !

Svět se mění a otáčí se o 360 stupňů. Mnoho lidí má v dnešní době silné nutkání dělat něco jinak. Záměrně píšu „něco“, jelikož často ani nevíme co to „něco“ přesně je.

Možná se cítíme nespokojení a ani nevíme proč! Zdánlivě nám vůbec nic nechybí – máme domov, rodinu, práci, své koníčky apod…ale stejně nejsme stále vnitřně tak nějak plně spokojení. Pokud máme štěstí a tzv. se“necháme vést svojí vlastní intuicí“, přijdeme na to, co to tedy je. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že je to jakési „postrkování nějaké možná vyšší moci“, která se nám snaží říct: „tohle nejsi ty“, „dělej to co máš“, „využij ten svůj potenciál“!!! apod….:-).…Mluvíme v tomto případě o „práci snů“, o hledání našich životních poslání, hledání „smyslu našeho konání“!

Naše generace a také ty předchozí, jsou vychovány ve zvláštním modulu, ve kterém jakoby se nepočítalo s člověkem jako takovým, ale spíše jako s nějakým přístrojem, nebo nástrojem. V průměrnosti jako: dobře se uč, vystuduj střední školu – samozřejmě takový obor, který nejlépe bude vyhovovat rodičům, nebo současné obecné situaci ve státě, nebo prostě momentálně patřící mezi „nejlukrativnější povolání“…atd..- a dále nejlépe na vysokou školu, která nám zajistí dokonalý život a zvedne sebevědomí nejen našim rodičům….:-))…Pokud je to jen trochu možné, nejideálnější je, abychom „tento proces“ absolvovali s co největším úspěchem, sebezapřením („soustřeď se teď na školu a ne na blbosti“ !!!) a hlavně s dokonalostí !!!….a nakonec zaměstnání, nebo povolání, které nás dobře uživí a ke kterému jsme kompetentní, protože „na to máme vzdělání“. Tento modul je báječný v případě, že se opravdu trefíme do černého víme že je to naše cesta – ta správná cesta, která souhlasí s naší podstatou a tím naším potenciálem….

V mnoha případech je to ale naopak a my se hledáme…

Ach ta dokonalost…

Podle mě nemusíme být dokonalí a nejlepší ve svém oboru, abychom mohli dělat to, co nás doopravdy baví, naplňuje a přináší radost.

Vidím kolem sebe mnoho úspěšných lidí, kteří si jdou svou cestou a vůbec k tomu nepotřebují nějaký souhlas někoho, několikaleté zkušenosti a už vůbec ne vzdělání v daném oboru !

U těchto „úspěšných“ je totiž víc než patrné, že je jejich činnost baví a dělají věci, tak jak cítí bez ohledu na to ,jestli jsou „k tomu kompetentní“.

Jednu jedinou výjimku bych viděla jen u lékařů 🙂 (případně právníků), tam je vzdělání a kompetence na místě…

Že se svět mění  a že je plný „hledajících“ je evidentní. Jak jinak si vysvětlit, že čím dál víc čteme příběhy, kdy se vzdělaná právnička vzdala své kariéry (a těch let !!! strávených na studiích) a rozhodla se pracovat např. jako „dula“ a průvodkyně žen. Nebo příběhy „obyčejných kancelářských lidí“, kteří se stali úspěšnými spisovateli atd….a to především proto, že jejich „vniřní nutkání“ je ďoubalo“ tak dlouho, dokud neudělali to, co je „naplní“ až po okraj :-)….a tak je to správně…

Můj švagr je vyučený automechanik – přesto, aniž by o tom přemýšlel proč a jak, je dnes velmi úspěšným managerem a manageruje několik dalších lidí v úplně jiném oboru. Nevystudoval ale žádnou školu, která by ho naučila managementu, nebo ekonomii, nebo něčemu podobnému. Využil jen jediný svůj cenný talent a to talent komunikace ! Když mého švagra vidíte „v akci“, je tak profesionální, jako málokterý „vysokoškolák“. Jednoduše využívá svého talentu.

Zdaleka není dokonalý, ale dobře uživí svoji rodinu a má ze své práce dobrý pocit, protože mu to jde od ruky ! 🙂

Jeden z velmi úspěšných českých školitelů a „mozkových trenérů“ se přiznal k tomu, že jeho první E-book, který publikoval, byl plný gramatických chyb. Přesto si ho koupilo několik tisíc lidí….

Zvláštní domněnky odlišnosti!

Jako největší příklad toho, že „to jde“ uvádím příběh irské mystičky Lorny Byrne, která ačkoliv do dnes neumí pořádně psát ani číst a dokonce byla už v dětství označena za „retardovanou“, napsala a vydala několik knih, které jsou světovým bestsellerem (odjakživa vidí anděly). Život má nyní jako celebrita, nebo úspěšný politik, protože jezdí po světě s přednáškami a píše další knihy….:-)….a rozhodně není retardovaná :-))……!!!

Neuvěřitelných příběhů je velmi mnoho, i velmi dojemných – např. holčička milující hru na klavír, která hraje pouze se jednou rukou, protože druhou má z části amputovanou.

A všichni zmiňovaní mají jedno společné – nejsou dokonalí, ale jsou tak úžasní !!!

Nebuďme dokonalí – buďme úžasní !

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit