JAK TO TEDY JE….aneb další hrátky s emocemi a zpíváním

K tomuto článku mě inspiroval další krásný zážitek z mého studia VOICE http://janaklusonova.cz/studio-voice-co-ze-to/ ….

Zpívání je spjato s našim životem víc, než si umíme představit – resp. naše nálada, pocity, emoce a celkový životní přístup – to jsem si ujasnila už dávno, a čím dál častěji se v tomto jen utvrzuji…

Přišla známá a předem již měla jasno v tom, kterou píseň si „lupne“… hezká, filmová a plná emocí – jak jinak :-)….nejde ale ve skutečnosti o tu píseň, ale o to, jak neskutečným způsobem se do písně dostala její emoce…..

…Interpretace se odehrávala dost „záhadným“ způsobem…

Zpívala krásně, jakoby ji ta melodie „vcucla“ do sebe a ven se linulo jen to nejkrásnější – její hlas byl plný pokory, smutku i štěstí, radosti, lásky, a především zvláštního klidu …..

Co na tom je ale zajímavé je to, že ona „zpívající“ se doslova „fyzicky“ třásla  jakousi trémou a zpocená byla prý až na zádech…pro mě dost obdivuhodné, protože já, když se chvěju trémou, tak je to hodně slyšet i na výkonu a výjevu písničky :-)….(a rozhodně můj hlas nezní tak klidně…. )

…u ní se ale přesto odehrálo další „kouzlo zpívání“…a co to vlastně je ?….

Použila své emoce k „tvůrčímu procesu“….tvůřčí proces byl v tomto případě parádní podání krásného songu.

A tak jsem se nad tím vším hodně zamyslela a přišla jsem na to, jak je úžasné a výhodné využívat veškeré emoce, jednoduše tvůrčím způsobem – ať už emoce kladné, nebo záporné…..Tréma pak nemá šanci, a vše je tak, jak má být….

Pokud jsem smutná – složím krásnou smutnou baladu – použiji tedy svoji emoci k vytvoření něčeho nového. Nebo nakreslím obraz, který zachytí moji „smutnou náladu“…(a to nemluvím o tom, jak se nám nálada potom zlepší :-)……..Pokud jsem šťastná, jde tvoření naprosto samo !….

POUŽÍT VŠECHNY SVÉ NÁLADY K TVŮRČÍM ČINNOSTEM – TO JE PARÁDA !

A při tom onom okamžiku, kdy ta moje známá zpívala, jakoby tu píseň složila ona sama – jen tak lehce, jakoby nic, si pohrávala s tóny a se slovy  – jsem se opět dojala :-)….

Druhým poznatkem z té hodiny bylo to, že píseň, kterou zpíváme, se vždy musí nějakým způsobem dotknout našeho srdce….skoro to vypadá, že si píseň vybírá ty, kteří ji mohou zazpívat – nemáme na tento proces vůbec žádný vliv: představuju si, že je píseň živá bytost a řekne: Právě s tebou si to hezky užiju….právě tebou se celá zrodím….právě ty, mé pocity „vyjevíš“ správně….právě ty jsi ta pravá/ten pravý, s kterým mohu prožít krásné 3-4 minuty….:-)…

..a to je vlastně i odpověď na mou věčnou otázku, jak to, že nám některá písnička prostě „sedne“, a jiná ne….

….v dalším krásném songu mé známé už se výše popsané nepodařilo….:-)…ta píseň patřila jiným interpretům :-)….

Tímto článkem bych chtěla poděkovat všem „VOICE zpěváčkům“, kteří mi přináší do života velikánskou hromadu inspirace, radosti a štěstí….

PS:  A moje známá mi po zážitku z rande se „svou písní“ napsala smsku: „jsem zralá na panáka“ 🙂 – krásný zážitek…..(zjevně se chvěla ještě pár hodin potom….:-) )

tak pa, a zpívejte….

Jana K.